|
|
Ochrana oznamovatelů
Fingerhutová, Kristýna ; Morávek, Jakub (vedoucí práce) ; Matějka Řehořová, Lucie (oponent)
Ochrana oznamovatelů Abstrakt Tato diplomová práce pojednává o oznamování - whistleblowingu a s ním související ochranou oznamovatelů. Autorka si vytyčila za cíl zanalyzovat a zhodnotit nově přijatý Zákon o ochraně oznamovatelů a detailněji rozebrat především jeho vybrané instituty. Při hodnocení výhod a nevýhod právní úpravy a vyhodnocování možných praktických dopadů došla k některým vlastním závěrům, které v textu práce uvedla. V úvodní kapitole je představen pojem oznamování, historická východiska a zároveň přiblížena souvislost s otázkou loajality zaměstnance. Současně je v této části práce uveden přehled relevantní mezinárodní úpravy a judikatury. Pro pochopení širších souvislostí se práce dále zabývá zněním evropské Směrnice, jakožto vymezením komplexního a detailního rámce úpravy pro všechny členské státy Evropské unie a rozebírá některá její podstatná ustanovení. Práce dále obsahuje rovněž přehled vývoje právní úpravy v této oblasti v České republice, včetně hledání cesty k přijetí Zákona. V návaznosti na to jsou ve stěžejní části práce podrobněji rozebrané vybrané právní instituty Zákona, které byly diskutovány jako problematické a současně je zde nastíněn názor a hodnocení autorky, včetně dílčích závěrů k jednotlivým tématům. V závěru jsou uvedena shrnutí postřehů a poznatků k nové právní úpravě....
|
|
|
Právní úprava whistleblowingu v České republice
Dobiášová, Lucie ; Morávek, Jakub (vedoucí práce) ; Matějka Řehořová, Lucie (oponent)
Právní úprava whistleblowingu v České republice Abstrakt Tato rigorózní práce se zabývá aktuálním tématem právní úpravy whistleblowingu v České republice. Cílem této rigorózní práce je poskytnutí obecného vhledu do problematiky whistleblowingu. Práce je strukturována do několika částí, které postupně analyzují současný stav právní úpravy, historii whistleblowingu v České republice a jeho vývoj v mezinárodním kontextu, zásadní problémy a výzvy spojené s ochranou oznamovatelů a nakonec detailně rozebírají návrh nového zákona o ochraně oznamovatelů v kontextu směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie. V úvodu se tato práce věnuje definici whistleblowingu, zkoumá jeho historii v České republice a v zahraničí a pojednává o zakotvení pojmu whistleblowing v právním řádu. Práce dále představuje hlavní problémy a výzvy spojené s ochranou oznamovatelů v České republice, jako jsou například důsledky marného uplynutí transpoziční lhůty a důsledky z toho plynoucí. Ve stěžejní části práce je popsán současný stav právní úpravy whistleblowingu v České republice. V současné době je zajištěna určitá míra ochrany oznamovatelů prostřednictvím dílčích nástrojů jednotlivých právních odvětví, tato ochrana však neodpovídá požadavkům, které stanovil...
|
|
|
Whistleblowing
Miková, Hana ; Morávek, Jakub (vedoucí práce) ; Matějka Řehořová, Lucie (oponent)
Whistleblowing Abstrakt Diplomová práce se zabývá stále aktuálnější problematikou whistleblowingu. Přijetím Směrnice o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie, vznikla členským státům EU povinnost provést transpozici do 17. prosince 2021. Česká republika tuto povinnost prozatím nesplnila a je tedy více než rok v prodlení. Připravovaný návrh zákona o ochraně oznamovatelů, který by Směrnici promítnul do právního řádu, již prošel prvním čtením v Poslanecké sněmovně a je velice pravděpodobné, že dojde k jeho schválení. Cílem této práce je představit whistleblowing a jeho vývoj, ale také popsat, co zavedení oznamovacího systému do interních procesů obnáší, jak předpisy upravují instituty související s whistleblowingem napříč právním řádem a podrobně rozebrat aktuální návrh zákona o ochraně oznamovatelů, ale představit i dřívější legislativní pokusy. První kapitola popisuje whistleblowing a jeho vývoj ve světě i v České republice. Nastíněn je zde význam pojmu whistleblowing a jeho propojení s interním compliance. Co se týče vývoje whistleblowingu, je v kapitole vysvětlen princip tzv. qui tam žalob a jeho následné promítnutí do zákonodárství. Pozornost je věnována i českému vývoji, a to především Pracovní skupině WP 29. Další část práce se věnuje whistleblowingu v podnikové praxi, možnostem jeho zavádění...
|
|
|
Whistleblowing a pracovněprávní vztahy, vývoj právní úpravy v ČR
Koblerová, Markéta ; Pichrt, Jan (vedoucí práce) ; Morávek, Jakub (oponent)
V předložené diplomové práci se autorka zabývá tématem whistleblowingu, neboli chráněnéným oznamováním škodlivých jednání, které je v České republice v posledním desetiletí tématem vysoce aktuálním. Pozornost si tato problematika zasloužila jak s prvními veřejně známými případy českých whistleblowerů, tak i s několika předloženými legislativními návrhy na komplexní právní úpravu chráněného oznamování v České republice. V první části práce autorka vymezuje pojem whistleblowing, a to zejména prostřednictvím několika definic od různých autorů. Dále se zaobírá vývojem tohoto institutu v anglosaských zemích i jeho přesahem do jiných odvětví. Rozebrány jsou i související aspekty, a to pojem pracovněprávních vztahů a povinnost loajality. Celkově má první kapitola poskytnout komplexnější náhled na institut whistleblowingu tak, aby bylo možné vyvodit nejdůležitější prvky potřebné v případné právní úpravě chráněného oznamování. Druhá kapitola je věnována mezinárodním závazkům České republiky v oblasti regulace tohoto institutu a představeny jsou nejvýznamnější dokumenty přijaté na poli Evropské unie a dalších významných mezinárodních organizací, včetně relevantní judikatury Evropského soudu pro lidská práva. Autorka se závěrem kapitoly pokouší o právní komparaci české a německé právní úpravy chráněného oznamování....
|
host ::
RSS.